ů

Kniha návštěv

Pro Vaše vzkazy

Překlad

Rekondiční pobyt Willíka na Slovensku – reportáž z pobytu


Sobota 26.7.2008

Sobota se nesla ve znamení příjezdu všech účastníků letošního rekondičního pobytu pro osoby s Willimsovým syndromem, který nedaleko Liptovského Mikuláše, v Žiarské dolině, společně pro své členy uspořádalo české občanské sdružení Willík a slovenská Spoločnost Williamsova syndromu.

Už od rána se na příjezdové cestě ze Žiaru objevovala auta nejrůznějších SPZ, z Čech i ze Slovenska. Další rodiny přijely vlakem, autobusem nebo taxíkem. Nakonec se ve dvou patrech hotelu Spojár a v přilehlých chatičkách sešla skoro stovka lidí - 7 rodin z České republiky a 20 rodin ze Slovenska, kromě dětí s Williamsovým syndromem a jejich rodičů i další příbuzní - sourozenci, synovci a neteře, tety a strýcové, další přátelé, lékaři. Bohužel se na poslední chvíli ukázalo, že kvůli nemoci nedorazí dvě domluvené ergoterapeutky, a proto musel být naplánovaný odborný program poněkud modifikován.

Odpoledne se vybalovalo, vítalo, seznamovalo, někteří se šli projít k nedaleké salaši, kde se kromě oveček a koní nacházela i příjemná restaurace obklopená dětským hřištěm.

Po večeři jsme se sešli ve společenské místnosti, navzájem jsme se představili a společně probrali program na další dny. Bylo na co se těšit - skanzen, aquapark, jízda na koních, výlet do hor a do jeskyně, plavba lodí atd.


Neděle 27.7.2008

Dopoledne byl volný individuání program - pár rodin vyrazilo do kostela, někteří šli na houby a na sluníčku u chatek, resp. na salaši u kávy se to pěkně slunilo a povídalo.

Odpoledne vyrazil automobilový konvoj do skanzenu Pribylina, kde byly soustředěny liptovské lidové stavby, zachráněné z vesnic, nad kterými se zavřela voda přehrady Liptovská Mara. Akcí dne mělo být pečení typických liptovských koláčů, zvaných meteníky. Bohužel se výroba odehrávala mimo naší prohlídku, a tak následné ochutnávání zaznamenali jen někteří z nás. Koláč prý byl výborný (tvrdí ti, kteří ochutnali). Bylo krásně, počasí ukázkové. Prohlédli jsme si mimo jiné kostel, šlechtické sídlo, obecnou školu, nahlédli do obydlí, chlévů a stodol nejrůznějších řemeslníků, ti nejzdatnější vyrazili i na prohlídku zdejší historické lesní železnice. Okoukli jsme i práci na hrnčířském kruhu a zájemci se svezli na koni či oslíku (nebo se s nimi aspoň vyfotografovali).


Večer se ve společenské místnosti promítaly fotografie a videa ze zahraničních táborů, kterých se některé větší slovenské děti zúčastnily - konkrétně se jednalo o pobyty dětí s Williamsovým syndromem v Německu a ve Švédsku.


Pondělí 28.7.2008

V pondělí se většina společných aktivit odehrávala v Žiarské dolině, u hotelu nebo v jeho blízkosti.

Na dopoledne byla naplánována táborová hra, které se zúčastnily mezinárodní česko-slovenské týmy. Provozovaly se nejrůznější aktivity - na jednom stanovišti přenášely děti v injekčních stříkačkách vodu do připraveného kelímku, jinde hledaly ve větvích schované bonbóny, na minigolfových drahách se snažily dostat lžičkou pingpongový míček do jamky, jinde se ze svetrů navazoval dlouhý provaz. Nakonec musela družstva složit puzzle - rozstříhanou pohlednici hotelu Spojár. Děti si tak upevnily svou samostatnost, vyzkoušely kolektivní spolupráci, natrénovaly obratnost, hrubou i jemnou motoriku a navíc se i docela dobře pobavily. Všichni se moc snažili a také byli večer při vyhlašování vítězů po zásluze odměněni.


Odpoledne jsme se přesunuli k salaši, kde již byli připraveni osedlaní koně. Většna dětí využila možnosti projet se s doprovodem na koni po ohradě nebo v blízkém lesíku, příp. si zblízka prohlédnout stádo ovcí. Počasí krásné, okolní krajina kouzelná.



Večer se opět využil počítač a dataprojektor, které slovenská Spoločnost Williamsova syndromu pořídila - na programu bylo další promítání fotek a filmů ze společných pobytů, doplněné vyprávěním dětí o absolvovaných zahraničních táborech zaměřených na muzikoterapii.


Úterý 29.7.2008

V úterý se přítomní rozdělili do dvou skupin. První - turisticky zaměřená skupina - vyrazila auty hned po snídani do Jasné. Po 45 minutách na sedačkové lanovce pokračovali pěšky s cílem dobít nejznámnejší zdejší horu - Chopok. Stanout na vrcholu se sice podařilo jen těm fyzicky nejlépe připraveným, i tak ale bylo nahoře (prý) pěkně.

Druhá skupina se vydala již dopoledne relaxovat do Thermal parku Bešenová, kde se k nim odpoledne připojili i turisté z Chopku. Tobogány, bazény, termální i ohřívaná voda, dětské i dospělácké atrakce - bylo z čeho vybírat. Podle Adama Vanka ale byla: "úplne nejlepší zdejší kapela, která tu hrála lidem na přání".

Večer se uskutečnila velká soutěž 5 proti 5. Děti s Williamsovým syndromem vytvořily celkem 4 družstva a vždy dvě družstva se mezi sebou utkala. Poté se promítaly dokumenty - díl z cyklu Kde peníze pomáhají o Jakubovi Mrvkovi, který dostal od nadace Pomozte dětem notebook s tiskárnou, pak krátká reportáž z pořadu Tykadlo o malé Věrce Pišlové a slovenský dokument o Simonce Sadloňové.


Středa 30.7.2008

Na dopoledne připravila doktorka Neuschlová kreativní zábavu - děti s Williamsovým syndromem i jejich zdraví sourozenci mohli vyzkoušet několik výtvarných technik k nazdobení zakoupených triček. S největším ohlasem se setkaly foukací fixy, kterými děti přenášely na trička převážně zvířecí motivy. S menší pomocí se to povedlo všem a kolem poledne se už kolem chaty toulaly osoby v tričkách se slony, nosorožci, kosatkami, motýly, kohouty či kůzlaty.


Po obědě se uskutečnil cca hodinový společný výlet lodí po přehradě Liptovská Mara.

Večer byla pro děti připravena soutěž ve skládání puzzle, a pak se všichni přesunuli ven k chatkám, kde se opět promítaly filmy a fotografie ze společných pobytů a aktivit.


Čtvrtek 31/7/2000

Ve čtvrtek se většina účastníků pobytu vypravila na výlet na Žiarskou chatu vzdálenou cca 6 km do kopce od hotelu Spojár. Nahoru však dorazila jen část výpravy, ostatní cestou objektivně zhodnotili své možnosti a vrátili se. Nedaleko Žiarské chaty jsme si prohlédli památník obětem hor a vodopád a někteří využili možnosti spustit se do údolí na zapůjčené koloběžce.


Odpoledne si děti vyzkoušely olympijské klání - družstva pěti států mezi sebou soutěžila ve stříkání injekční stříkačkou na PET lahve, v házení kroužků na cíl a balonků do nafukovacího dětského auta, dalším úkolem bylo umístit mince do kelímku ponořeného ve vodě, zapamatovat si předměty, najít míček v trávě se zavazanýma očima atd.


Vyhlášení vítězů i zvláštních cen za unikátní výkony proběhlo po večeři, stejně tak jako modní přehlídka vlastnoručně pomalovaných triček. Večer zakončila diskotéka.


Pátek 1.8.2008

V pátek se rodiny vydaly na výlet do Demanovské jeskyně Svobody, kde si kromě unikátní krápníkové výzdoby užily i téměř devíti set schodů, po kterých vede zdejší návštěvnický okruh. Po jeskyni následovala zastávka v Pavčinej Lehote na letní bobové dráze, která měla u rodičů i dětí velký úspěch. A ti, kteří nevyzkoušeli, alespoň povzbuzovali a fotografovali.

Po obědě všichni přivítali možnost odpočinku při táboráku na louce nedaleko hotelu. Opékaly se špekáčky, děti sledovaly vypouštění raketových modelů, povídalo se, vzpomínalo a hodnotilo. Obloha se sice stále více zatahovala, ale nezmokli jsme. Večer se děti naposled pobavily na oblíbené diskotéce.


Sobota 2.8.2008

Poslední možnost vyměnit si telefonní čísla a adresy, společně se vyfotit, rozloučit a pak už se všichni rozjeli do svých domovů. Tak zase za rok!:-)

Nezbývá, než poděkovat slovenským rodinám za vlídné přijetí a za podporu, které se nám dostalo. Můžeme jen doufat, že i pro slovenskou Spoločnost Williamsova syndromu byla naše přítomnost přínosem, anebo alespon zpestřením. Naše díky pak jmenovitě patří Nadě Sadlonové za bezchybný průběh celého týdenního setkání. Dále děkujeme dr. Neuschlové za veškerou aktivitu, díky které se rekondiční pobyt na Slovensku mohl uskutečnit. Během týdne v Západních Tatrách jsme měli příležitost navázat nová přátelství, vyměnit si užitečné informace, probrat problémy, kterým v souvislosti s postižením našich dětí čelíme. Měli jsme i možnost poznat krásu zdejší krajiny a také si trochu odpočinout od každodenních starostí. Společně jsme se zamysleli i nad našimi dalšími možnými společnými aktivitami (např. vydávání občasníku, muzikoterapie na setkáních, nákup hudebních nástrojů, zahraniční tábory, dopis sponzorům atd.), z nichž k některým nás zdejší pobyt inspiroval. Věřím, že týden společně prožitý na Slovensku byl většinou zúčastných vnímán jako velmi vydařený a že se v minimálně stejně hojném počtu sejdeme i napřesrok.


A kdo na Slovensku z Willíka byl?







(vloženo 14.8.2008)