ů

Kniha návštěv

Pro Vaše vzkazy

Překlad

Rekondiční pobyt Vítkovice v Krkonoších 15.-17.11.2008

V sobotu se všichni vcelku bez větších obtíží sjeli do hotelu Jasmín. Prostředí hotelu bylo velmi příjemné, pro nejmenší děti byl velkým lákadlem dětský koutek, pro větší bazén, stolní tenis nebo kulečník. Po obědě jsme se sešli ve vinárně, kde jsme se domluvili na další činnosti. Přijeli jsme v pěkném počtu, celkem se pobytu zúčastnilo 12 dětí se svými rodinami, byť někteří jen na jedno odpoledne. Poprvé mezi nás přijel Maarten-Martin z Lucemburska a Davídek z Jičína. Zpočátku to vypadalo, že budou silně převažovat chlapci, ale příjezd Soničky a Terezky celkový nepoměr zmírnil na 4 holky oproti 8 klukům.

Ergoterapeutka Veronika Schonová nás seznámila s možnostmi ergoterapie. Přivezla s sebou spoustu různých pomůcek. Dohodli jsme se na individuálních konzultacích u ní na pokoji a jeden nebo dva kratší programy pro starší děti. Na nedělní odpoledne se naplánoval výlet ke koním s možností projížďky. Poté následovalo muzikoterapeutické pásmo paní Dany Pšeničkové, která působí víc než deset let v Dětském centru Arpida v Českých Budějovicích www.dcarpida.cz. Muzikoterapie probíhala celé odpoledne, děti si vyzkoušely nejrůznější nástroje, bubínky,kuliťuky, ozvučná dřívka, zvonky ap.Tančily a zpívaly se šátky, měly dostatek času si všechno osahat a vyzkoušet. Paní Pšeničková některé písničky doprovázela na chrotu - to je hudební nástroj podobný houslím, ale s jemnějším a méně rázným zvukem. Reakce dětí byla vesměs nadšená a spontánní.


Po večeři se rodiče shromáždili k valné hromadě Willíka. Na úvod každá rodina dostala první číslo Willíkova občasníku! Projednávaly se problémy ohledně financování rekondičního pobytu na Slovensku - usnesli jsme se, že každý rok necháme na účtu Willíka minimální zůstatek 10 000Kč nevázaných dotacemi jako rezervu do dalšího roku.Také jsme se dohodli na počtu víkendových setkání. Uskutečníme každý rok jedno jarní a jedno podzimní víkendové setkání a týdenní pobyt ve spolupráci se slovenskou Williamsovskou spoločností. Na tyto akce se bude podávat hromadně žádost o granty jednotlivým nadacím. Dalším bodem jednání bylo přihlášení do evropské federace Williamsova syndromu (The Federation of European Williams Syndrome Associations). Členství v této organizaci by umožnilo účast našich čtyř dětí ve věku 15-30 let na letním táboře v Nice ve Francii. Výše ročního poplatku za členství je 100 euro. O tábor na letošní rok reálně projevil zájem Adam a Tomáš. Dalšího jednání s touto federací a sjednání bližších podmínek se ujme paní Vaňková, držíme palce. Rozvinula se také zajímavá diskuze o podobě loga našeho sdružení. K předloženému návrhu se vyjádřila většina přítomných, shodli jsme se na barvě, ale finální podoba se ještě musí upravit.

Po nedělní snídani ve formě švédských stolů se pokračovalo v muzikoterapii a ergoterapii. Po obědě se část rodin vydala na koně, ale po celonočním dešti byli koníci zablácení a špinaví, projížďka se nekonala, někdo se podíval do Jilemnice, někdo vyrazil na procházku, jiný do bazénu:-) Na odpoledne si na nás Dana Pšeničková nachystala výrobu bubínku. Vyrobilo se celkem deset povedených kousků, mohli jsme dát průchod své kreativitě a fantazii. Ergoterapeutka Veronika pokračovala celou neděli v individuálních konzultacích s tím, že rodinám, které projeví zájem, zašle doporučení a praktické tipy i e-mailem. Večer se část rodičů sešla k diskuzi o překladu anglické knihy. Sedm statečných si rozdělilo prvních sedm kapitol a doktorka Neuschlová se pokusí od Americké asociace zjistit, do jaké míry trvají na zachování grafické podoby a celistvosti originálu. Poté se někteří odebrali do vinárny k dalším diskuzím.


Pondělní dopoledne se věnovalo poslednímu muzikoterapeutickému pásmu a ergoterapeutka Veronika měla připravenou činnost pro starší děti. Po obědě byli netrpělivě očekáváni bubeníci. Po krátkém úvodu jsme začali všichni společně bubnovat a vytvořili jsme krásnou skladbu. Pro pražské zájemce je možno si každé první úterý zabubnovat v KC Zahrada, více na www.bubnujeme.cz. Pak už nezbývalo, než se rozloučit a vydat se na cestu domů. Celý pobyt považujeme za velmi vydařený. Budeme se snažit zajistit dostatek financí na příští víkendová setkání tak, abychom mohli s oběma terapeutkami pokračovat ve spolupráci.

(O.K.)